Ostatní

Ribozomy


Co je to ribozom? definice:

ribozomy (Singular: ribosome) jsou buněčné organely, které se vyskytují ve všech živých organizmech, ve kterých v rámci biosyntézy proteinů dochází k translaci, tj. Čtení mRNA směrem k syntéze proteinů. Termín ribozom je odvozen od anglické „ribonukleové kyseliny“ (RNA) a řeckého „soma“ (tělo). Vzhledem k jejich důležité funkci jsou ribozomy označovány také jako „producenti vajec“ buněk, protože při translaci mRNA kombinují jednotlivé aminokyseliny do aminokyselinových řetězců, a tedy nakonec na proteiny.
Ribosomy se objevují pod mikroskopem jako oválná až kulatá těla. Tyto drobné částice (mezi 20-25 nm v prokaryotech a 20-30 nm v eukaryotech) sestávají z komplexní kombinace kyseliny ribonukleové a proteinů.
V závislosti na typu buňky a specifické funkci organely lze ribozomy rozdělit do čtyř různých forem:
Prokaryoty (membránově vázané ribozomy nebo volné ribosomy)
Eukaryoty (membránově vázané ribozomy nebo volné ribosomy)

Struktura ribozomu

Struktura ribozomů je založena na různých podjednotkách, v nichž je vázáno velké množství proteinů. V případě eukaryot jsou velké (60S) a malé (40S) podjednotky vytvořeny odděleně v jaderném těle (nukleolus) a procházejí přes jaderné póry do cytoplazmy buňky. Tam se jednotky fúzují do hotových ribozomů (80S).
Jako základní stavební blok ribosomů slouží speciální EiweiЯkperper a ribozomální RNA (specifická ribonukleová kyselina -> rRNA). Když biosyntéza proteinu pokračuje, tvoří se na ribozomu z jednotlivých aminokyselin polypeptidy s dlouhým řetězcem. Tento proces probíhá v jakémsi „tunelovacím systému“ na ribozomální podjednotce.

Funkce ribozomu

Podjednotky ribozomů plní současně různé úkoly. Přenos genetické informace z messengerové RNA (mRNA) na aminokyseliny je nezbytný. V této souvislosti každý jednotlivý ribozom funguje jako samostatné a nezávislé produkční místo pro všechny proteiny, které mají být v organismu syntetizovány. Způsob fungování ribosomů lze rozdělit do dvou procesů:
1.) Velká podjednotka přebírá spojení jednotlivých stavebních bloků proteinu k dlouhým řetězcům, které se objevují jako proteiny. Tento proces se nazývá peptidyltransferázová aktivita.
2.) Malá podjednotka je potřebná pro rozpoznávání mRNA. Teprve potom lze dosáhnout správné sekvence pro kombinaci aminokyselin.
Aktuální informace o sekvenci aminokyselin je obsažena v DNA chromozomů v jádru. Aby byly proteiny syntetizovány, musí být vytvořena a odstraněna přesná kopie z buněčného jádra, které je převzato mRNA. Proto je tento termín odvozen od: mRNA = messenger RNA (messenger RNA).